Rozhledna Krudum

Základní informace

Umístění: Karlovarský kraj, obec Horní Slavkov, katastrální území Třídomí

Souřadnice: N 50° 08΄ 15,12″; E 12° 43΄ 45,11″

Nadmořská výška vrchu Krudum: 835,4 m

Výška vyhlídkového ochozu nad zemí: 29,5 m

Nadmořská výška vyhlídkového ochozu: 864,9 m

Počet schodů: 151

Provozní doba: otevřeno

Věž je samostatně stojící objekt složený z deseti dílů o čtvercovém příčném řezu s délkou strany 5200 mm v patě a 1200 mm ve vrcholu. Do výšky 40 m má kónický tvar s konicitou 50 mm/bm. Horní část o délce 10 m je přímá. Konstrukce věže je ukotvena do betonového základu 6,1 × 6,1 m. Výška věže je 50 m (s nástavbou 59,65 m) nad základem. Ve výšce 29,5 m je vyhlídková plošina s vnitřním schodištěm krytá pororoštem a opatřena zábradlím. Celá konstrukce je ocelová a je žárově zinkována (min. 85 μm).

Historie hory Krudum a jejích rozhleden

O přesné historii této hory se ještě mnoho neví. Vždy se soudilo, že pro své jméno, které je přisuzováno starý Keltům, působilo jako keltské hradiště. Dosud žádné nalezeno nebylo, ale je to dáno spíše tím, že hora nebyla důkladně prozkoumána. V dávné době se zde vydatně těžily různé zajímavé suroviny.

Původ jména, dle nejnovějšího bádání lingvistů, sahá až do keltských dob a je uváděno shodně s vývojem jména Ohře – Agara. Jedná se vlastně o složeninu keltských slov CRUM = kulatý, kruhový a DUM = pevnost. Znamená to doslovně „Kruhová pevnost“, což dokládá fakt, že opevněná tvrziště Keltů byla vždy kruhová. Že se nejedná o německé jméno, potvrzují i nejvýznamnější němečtí historikové, kteří se kdysi místním regionem zabývali (Gnirs, Bernau, Prosch atd). Už tehdy všichni jmenovaní vyslovili názor, že jde o keltské pojmenování. Důležitá také je skutečnost, že jméno Krudum, a jeho odvozené názvy, v německém jazyce žádným význam nemají.

Novodobá historie hory začala rokem 1932. Tehdy zde byla pro veřejnost v neděli, 11. září 1932, slavnostně otevřena rozhledna, pojmenovaná na počest významného místního občana Andrease Kempfa. Byla vysoká 10 m, postavena za necelý rok, celokamenná a připomínala hradní vížku. Záhy se stala významnou místí atrakcí a populární vyhlídkou.

Andreas Kempf patří mezi nejvýznamnější občany tohoto regionu, i když je dosud opomíjen. Na mnoha zdech měst našeho regionu nalezneme bysty či desky slavných lidí ze vzdálených míst, kteří zde jen projížděli, či zde strávili krátkou dobu. Ale na člověka, který pro zdejší kraj udělal tolik, co jen pár lidí, se zapomnělo. Stal se lékařem a byl žákem nejlepšího chirurga 19. století. Stal se vrchním lékařem na lékařské akademii Teresianum ve Vídni a současně se stal osobním lékařem Franze Josefa II. Na svůj kraj nikdy nezapomněl a tak neustále psal do mnoha vídeňských novin a časopisů a krásách a nádherách zdejšího loketského kraje a neustále jej propagoval v tehdejších nejvyšších vídeňských kruzích. Všichni tak o zdejším kraji věděli, ač zde prakticky nikdo z nich nikdy nebyl.

Po smrti A. Kempfa uspořádali tehdejší loketští občané sbírku a z výtěžku postavil první vyhlídku. Když ji tehdy otvírali, všichni očekávali, že zdejší kamenná rozhledna vydrží na věky. Bohužel nepředpokládali, že zde bude nastolen režim, který o památná místa nebude mít žádný zájem. Bez jakékoliv údržby rozhledna následných 30 let chátrala, než ji minulý režim nechal v roce 1981 strhnout. Jen hromada kamení připomínala do nedávné doby místo tehdejší nádherné stavby.

Od počátku 90. let se začal Luděk Jaša zabývat myšlenkou znovu vybudovat tehdejší dominantu zdejšího kraje. Po oznámení nápadu svým přátelům zjistil, že je velice mnoho dalších obyvatel nejen z Horního Slavkova, ale i dalekého okolí, kteří by si zde rozhlednu opět přáli mít. Začali první konzultace k přípravě znovuvystavění věže. V roce 2001 byla nakonec pro potřeby výstavby rozhledny ustavena Obecně prospěšná společnost Krudum. Jejími členy se stala většina zdejších významných lidí, kteří měli ke stavbě co říci a sami byli nápadem nadšeni. Např. starosta Lokte, starosta Sokolova, ředitel Sokolovské uhelné, ředitel CHKO Slavkovský les, firma Loketské městské lesy, ale i mnoho běžných občanů okolních měst.

Společnost začala s přípravnými pracemi. Byly udělány základní práce pro povolení výstavby rozhledny na hoře, získání všech potřebných dokumentů a podkladů. Poté začala hlavní práce členů – získání dostatečné finanční částky na stavbu. Jako první se ukázalo, že nelze slnit původní sen nadšenců – postavit stejnou, či podobnou rozhlednu, jaká byla ta dřívější. Původní stavba byla 10 metrů vysoká, jelikož lidé tehdy mohli bez problémů vysekat celý rozsáhlý vršek hory, takže výška stačila. Dnes je stejný zásah do prostorů lesa nemyslitelný. Proto bylo zapotřebí zajistit výšku věže nejméně 22 metrů, aby přesáhla okolní stromy. Tak vysoká stavba se ukázala být velice nákladná. Do ceny bylo nutno zahrnout další nálady – výstavba příjezdové komunikace, zajistit přípojku proudu, udělat průzkumné sondy atd. Členové sdružení proto učinili mnoho pokusů, zajistit peníze na stavbu. Ukázalo se však, že mimo drobných příspěvků nadšenců nejsou v okolí subjekty, které by mohly zásadně přispět a kraj, jako takový, příspěvek odmítl zcela. Trvalo několik let, co se členové marně snažili získat peníze od firem, tak např. granty.

V okamžiku, kdy se zdálo, že jejich snaha byla marná a veškeré práce vyzněly naprázdno, objevila se nečekaná nabídka. Český telekomunikační úřad přišel do regionu s požadavkem, umístit na některém ze zdejších vrchů svou kontrolní věž s tím, že ji zainvestuje, ale postaví ji podle svých plánů a potřeb. Vlastník pozemků, město Loket, rychle vycítilo šanci jak pomoci záměru se stavbou rozhledny. Došlo k jednání mezi zainteresovaným subjekty. Členové spolku OPS stáli před problémem. Odhodit původní představu vybudovat krásnou a jedinečnou stavbu ve stylu té minulé, na kterou však nemají šanci sehnat peníze, či souhlasit se stavbou zcela jinou než si představovali, na kterou však peníze byly téměř okamžitě? Po dlouhé debatě a vážném zvažování nakonec souhlasili s druhou variantou. Lepší něco, i když jiného, nežli vůbec nic.

Díky následné iniciativě vlastníka pozemků města Loket a pracovníků Loketských městských lesů byly dojednány všechny podmínky pro zajištění stavby a ta se rozběhla. Za krátký čas byla vztyčena nad kopcem a okolím vysoká štíhlá rozhledna. Město Loket pojalo velkorysý plán, jak celou oblast kolem kopce Krudum společensky využít. Rozhodlo se nákladně upravit okolí věže, vybudovat zabezpečení a celou oblast, vybudovat přístupové komunikace pro turisty a zájemce o příjemné prostředí zdejšího regionu.

Veškerá historie, zajímavé události a místa jsou popsána v knize věnované této hoře: Krudum – historie bájné hory a jejího okolí (L. Jaša, Sokolov 2007).

Krudum vs. Chrudim

Přestože se stále mluví o hoře Krudum, v současných mapách se uvádí hora nebo vrch Chrudim. Místní patriot a zakládající člen OPS Krudum Luděk Jaša se snaží o uvedení názvu na pravou míru. Po souhlasu vlastníka pozemku města Loket a prostřednictvím městského úřadu v Horním Slavkově, v jehož katastrálním území se hora nachází, byla podána žádost Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu o přejmenování hory Chrudim. Dle předběžného vyjádření by za uvedených podmínek se změnou souhlasili. Pokud by k povolení došlo, od příštího vydání map regionu či dalších tiskovin by již změněné jméno bylo v žádané podobě.

Dnes je jméno uvedené hory ve všech mapách a oficiálních tiskovinách uvedeno jako Chrudim, přičemž toto pojmenování není historické a lidé jej nepřevzali. Stále jej nazývají historickým jménem Krudum. Tím vzniká zmatek u cizích lidí, kteří následně neví o čem se jedná a na mapách nemohou uvedenou horu najít. Současný majitel pozemků, město Loket, se změnou jednoznačně souhlasí a změnu doporučuje.

Hora se v historii nazývala Krudum – a taktéž v odvozených podobách Krutum, Krutam, Crutum, Gruthum atd. V těchto podobách jméno najdeme již na nejstarších mapách regionu. Toto jméno nesla po dlouhá staletí. Po roce 1945 byla původní místní německá jména, jež neměla český ekvivalent, uměle nahrazována. Některá jména se přitom dlouze a komplikovaně hledala (např. Schönfeld – Krásno nad Lesy, Krásný Les, Krásné Pole – Krásno). Problém byl, že nová jména dávali obcím a místům členové tzv. místních správních komisí, což byli nově příchozí přistěhovalci, většinou z vnitrozemí. Ti bohužel neměli o historii místa a místních podmínkách většinou žádné povědomí. Jména tak byla často velice zavádějící (např. Bad Sangerberg se stal bez jakýchkoliv historických vazeb Prameny). Místní často hledali jména podobně znějící s těmi německými (např. město česky zvané Litrbachy chtěli pojmenovat Litolazy atd.) Tak došlo na přejmenování hory Krudum na dnešní Chrudim, které se blížilo starému názvu, o kterém se nově příchozí domnívali, že je německého původu. Jméno jí bylo přiděleno násilně, nepřirozenou cestou. I když v historii je záznam, že se velice krátkou dobu v 19. století jméno hory také psalo jako Chrudim. Jednalo se však spíše a zkomoleninu jména Krudum, které se v té době objevovalo velice často, nikoliv pojmenování systematické.

Místní obyvatelstvo nový název Chrudim nikdy nepřijalo a hoře se vlastně vždy říkalo jedině Krudum. V současné době, kdy se díky objevu kostela sv. Mikuláše a stavbě rozhledny na vrcholku hory, věnuje oblasti stále více pozornosti, je tento název zcela běžně používán i ve všech médiích. Se vznikem rozsáhlého turistického regionu, jak je do nejbližších let připravováno, by zmatek ve jménech byl na škodu. Situace je matoucí hlavně pro návštěvníky našeho okolí, kteří slyší a čtou o hoře Krudum, ale horu samotnou přitom na mapě nemohou najít.

V roce 2008 rozhodl ČÚZK o přejmenování zpět na Krudum. Nic nebrání tomu, aby bylo jméno znovu uváděno v oficiálních listinách, mapách či katastrálních výpisech ve své původní podobě, jež je rozšířena mezi lidmi a je zapsána i hlavně v jejich podvědomí. Mimo jiné je jméno Chrudim zavádějící pro svoji shodnost s jinými podobnými či stejnými jmény v českém místopisu, která jsou pro toto pojmenování osobitá. Velice důležité je, že Krudum je jméno absolutně jedinečné a pro místní oblast charakteristické. Nedá se zaměnit s jinými názvy a i v tom je jeho krása.

Monitorovací stanice

Rozhledna Krudum není rozhlednou klasického typu sloužící pouze k rozhledu po krajině. Zde je rozhlednou nazývána vyhlídková plošina s přístupovým schodištěm, která je umístěna na příhradové konstrukci věže stacionární neobsluhované monitorovací stanice. Tato věž je majetkem Českého telekomunikačního úřadu a slouží k monitorování rádiového spektra na území západních Čech. Součástí monitorovací stanice je i technologický kontejner v oploceném areálu.

Z tohoto důvodu jsou na rozhledně zavedena některá opatření, která jinde nejsou běžná. Například vstupovat na věž je možné pouze s vypnutým mobilním telefonem nebo bez něj.

Vlastník, provozovatel a přístup na rozhlednu

Vlastníkem věže je Český telekomunikační úřad. Na věži je umístěno schodiště a vyhlídková plošina, na jejímž financování se podílely subjekty z okolí. Přispěli město Sokolov, Sokolovská uhelná, a. s., město Krásno, město Horní Slavkov, Karlovarský kraj, KMK Granit, a. s., a město Loket.

Organizačně výstavbu rozhledny zajišťovalo město Loket a jeho firma Loketské městské lesy, s. r. o. Kvůli souvislosti loketských lesních majetků v okolí Krudumu, je firma Loketské městské lesy správcem a provozovatelem rozhledny. Používání rozhledny pro účely lesního hospodářství (pozorovací a monitorovací stanoviště), dává správci i možnost její ochrany z hlediska lesního zákona – ochrana lesními strážemi. Lesní stráže budou dohlížet na dodržování provozního řádu a udržování pořádku v okolí.

Rozhledna je volně a bezplatně přístupná celoročně. Může však být z různých technických a jiných důvodů uzavřena.

Při vstupu na rozhlednu je vždy nutné dodržovat provozní řád a dbát pokynů. Na rozhlednu, přestože nebude zamčena, nebude možné vystupovat za nepříznivých klimatických podmínek. Zejména za sněhu a námrazy, silného větru nebo bouřky. V případě bouřky a větru o rychlosti stupně 8 Beaufortovy stupnice nebo rychlejším se návštěvníci nesmí zdržovat ani v okolí věže. Na rozhlednu se také nesmí vystupovat po setmění.

Pokyny pro vstup na rozhlednu

Rozhledna (schodiště a vyhlídkový ochoz) je umístěna na věži SNMS – stacionární neobsluhované monitorovací stanice ve vlastnictví Českého telekomunikačního úřadu. Provozovatelem a správcem jsou Loketské městské lesy, s. r. o.

Rozhledna je volně a bezplatně přístupná. Při návštěvě dbejte prosím následujících pokynů:

seznamte se s provozním řádem,
vstup na vlastní nebezpečí,
na rozhledně (včetně schodiště) může najednou pobývat maximálně 35 osob,
pokud jsou dveře na rozhlednu zamčené, je vstup zakázán,
nevstupujte v případě nepříznivých klimatických podmínek (to je například za přítomnosti sněhu a náledí na schodišti a ochozu, za silného větru, za námrazy, za bouřky) a po setmění,
za bouřky se nezdržujte ani v okolí rozhledny,
nevstupujte ani se v okolí rozhledny nezdržujte, pokud rychlost větru dosáhne stupně 8 dle Beaufortovy stupnice (62 až 74 km/h – ulamují se větve, chůze proti větru je normálně nemožná),
na rozhledně mějte vypnuté mobilní telefony – ovlivňují měření a může dojít k jejich poškození.

V případě jakékoliv zpozorované závady či nebezpečí, ať na samotné věži nebo v okolí, informujte správce rozhledny (Loketské městské lesy, s. r. o., 602 344 201 nebo 352 359 521).